Napadlo vás někdy jaké by to bylo, být bezdomovcem? Díky spoustě okolností jsem se z centra Brna, z bytu s výhledem na hrad Špilberk, přemístil restartovat svůj život do chatky v lese, bez vody a elektřiny a budu čekat, kam mě to pusune. Pokud vás toto téma zajímá, čtěte blog, nebo sledujte Instagram.

Bezdomovec v Chorvatsku - Odjezd

Sobota v 21:53 | Bezdomovec
V 17:30 hledame parkovani v centru Brna a mati Mildred ceka s kuframa na nadrazi. Poprve v zivote mam stesti a ihned parkuju. Stara Mildred si v mem aute sedla na mokre sedadlo, tak ted hlida kufry s mokrym zadkem. V 17:40 se nas dockala. Poprve v zivote nejdu na sraz pozde. Ihned bezime zkontrolovat, ktery autobus je nas. Jeden jel do Karvine, druhy do Prerova. V 17:55 konecne prijel ten nas, nasedame a posilame do sebe 2 panaky Jegra. Na sedadle zamnou sedi malej sigr s hoperskou ksiltovkou. Pomalu chystam loket abych ho umravnil. Pote k nam meli proslov ridici. Klasicky nezapomneli rict, ze slysi i na Karel a Karel a ze ty podtacky ... uz jsem doufal, ze se na tuto scenku zapomnelo. No nic, pani vedle otevrela pastiku, tak si dam veprovej snicl, at me nedela chute a podivam se na Doktora od jezera hrochu, ktery nam Karlove promitaji.
Tak na Jezero se divat nedalo. Pustili jsme si s Mildred Baywatch s Dwaynem Johnsonem a tim sexy Efronem a postupne, za zvuku chrapani pani s pastikou, jsme dojeli do Chorvatska na Gradac. Jsme tady, je to krasny, vsechno voni soli, rybinou a borovicema. Zmrzlina je vyborna, lidi mili, kousek sveta je jeste v poradku...
 

Bezdomovec na Rock for people 3

Čtvrtek v 22:00 | Bezdomovec
První večer na RFP jsme se kvůli zimě navlékli do tepláků a mikin, otevřeli lahvinku(y) a hráli karetní hru se zvířátky. Typický večer na festivalu. Jenže ono nebylo co jiného na práci. Kapely stály za zlámanou grešli (toto přirovnání jsem si vygoogloval) a museli jsme se nejak zabavit.
Další dny to bylo v podstatě to stejné, až na to, že tepláky a mikiny vystřídal krém po opalování s Pantenolem protože na nás 3 dny v kuse nepřetržitě svítilo slunce a jak už známe od security, opravdu se nedalo nikam schovat. Festival byl celkově dost nudný, proto ho popíšu z pohledu bezdomovce. Spali jsme pod stanem, což by bylo pro mnoho bezdomovců jistě zlepšením životní úrovně, jenže jak víme, já mám kde přespat. Co se týče sprchy, tu jsem si užíval. Už jsem zapomněl jaké to je, jít do sprchy, kdy chcete. 2x denně jsem se tedy mydlil, drhnul a nebo prostě jenom stál pod tekoucí vodou. Co se týče záchodu, není nic horšího než kadibudka na které jsem závislý, takže posraná zapáchající mísa na festivalu, která se dala spláchnout byla luxusem. Stravování probíhalo podobně jako vždy. Svačinky z obchodu a na oběd gril.
No a jelikož jsem, podle mých kamarádů, nejbohatší bezdomovec v Evropě, tak si příště povíme, jak se chystám do Chorvatska...

Bezdomovec na Rock for people 2

9. července 2018 v 21:32 | Bezdomovec
Po pobytu v kempu, takzvaném předfestu, jsme se vydali do Hradce Králové, konečně na onen festival. Cestu už jsem znal, takže jsem zabloudil pouze třikrát a zajel si pouhých 15 km dále. Při příjezdu se mě security mladík zeptal, proč jsem přijel. Nenapadlo mě nic vtipného tak jsem ho pouze informoval, že důvod jeho místního zdržení je práce na festivalu, na který tedy jedu i já. Mladík si ode mě vzal čtyi stovky (lichva) a jeli jsme na parkoviště.
Security celkově to mají na tomto festivalu těžké. Musí mít dlouhé černé kalhoty a bílou mikinu s červenou vestičkou. Jelikož se festival odehrává v červenci na letišti, kde není ani kousek stínu, tak těm, co přežili, gratuluju. Také, pokud najdou milimetr stínu a sedí na zemi někde za dodávkou, tak musí kontrolovat každé projíždějící auto, jestli má nálepku opravňující k průjezdu. Podotýkám, že jsem takto projížděl každý den čtyřikrát a pokud se pánovi nechtělo vstávat, aby mě dal pokyn k průjezdu, rád jsem zastavil a zeptal se ho.
Po zaparkování jsme se šli opáskovat, abychom mohli do areálu. Přijeli jsme ovšem o den dříve, tak jsme si museli koupit vstupenku za 100 kč navíc. Vstupenku o které jsme se dozvěděli po vystání dvacetimetrové fronty. Vstupenku na kterou jsme museli stát padesátimetrovou frontu a po zakoupení se vrátit do té dvacetimetrové, která byla za tu domu o deset metrů delší. Vše proběhlo v pořádku, nanosili jsme věci z auta do kempu, postavili stan, otevřeli Jim Beam a začala festivalová atmosféra...
 


Bezdomovec na Rock for people

8. července 2018 v 12:50 | Bezdomovec
Začátek července neznamená jen začátek prázdnin, se kterým mně začíná více práce, nebo horké počasí nebo koukání na holky v sukni, ale pro mě je to hlavně odjezd na festival Rock for people. Týden nezřízeného chlastání, žraní klobás a poslouchání hudby. Festival trvá tři dny, ale protože se nám s kamarádem Pitomcem zdá rok od roku slabší, udělali jsme si už tři dny před festivalem takový předfest a jezdíme do nějakého kempu připravit tělo na tu zkoušku.
Na zkušební nezřízený život jsme si našli kemp Opatovec. V kempu nic není, nikdo není a kdybych deset minut nehledal zaměstnance, tak jsem tam snad mohl být zadarmo. Majitelka nám asi 6 minut počítala kolik máme zaplatit, až jsem pojal podezření, jestli se matematiku neučila na Charbulce u Edit Pokorné. Čas jsme s Pitomcem trávili grilováním, chlastáním a trefováním lampy kopačákem, tak jak se na skoro třicetileté muže sluší a patří.
Jeden den nám byl doporučen místní motorest, kde mají televizi a kde můžeme sledovat fotbal. Kvalita motorestu přesně odpovídala recenzím na internetu - Po nekolikate se mi stalo, ze jsem dostal kotletu, nebo kytu misto objednane panenky. I kdyby to byla panenka, jidlo stalo za hovno. Matej Riha.
Na motorest došel za umývačkou nádobí Terkou její přítel, který chtěl vědět, jestli pro ni má večer dojet nebo ne. Majitelku to tak sralo, že každé 2 minuty za nimi chodila s tím, že má Terka brigádu, ať jde pracovat a neustále to na punk ustříhaná, metr třicet vysoká šéfová doplňovala hláškami jako "Říkám vám to naposledy. Nedělám si z vás srandu. Děláte si ze mě prdel? Běž pryč a večer ji zavoláš, jestli máš nebo nemáš přijet". a podobně. Nakonec dostala Terka před celou hospodou takzvaně zjeba, v pláči odešla do kuchyně drhnout šufan a mě dodnes zajímá jestli večer přijel nebo ne...


2 měsíce bezdomovcem

30. června 2018 v 13:39 | Bezdomovec |  Deník bezdomovce
Uteklo to jako voda a já jsem bezdomovcem už druhý měsíc. Klasicky si to žádá malou rekapitulaci očekávání versus realita. Shrnutí toho, co jsem mel v plánu a nestihl jsem udělat. Protože jsem vlastně nestihl nic.

OČEKÁVÁNÍ VERSUS REALITA

Prostě jsem čekal, že to bude složitější. Se sprchou, jídlem, praním... Opakuji, že jsem zaměstnán a tím pádem všechny tyto body můžu vyřídit v práci. Na chatě tedy nemusím řešit sprchu, jídlo mám v lednici v práci, vařím na ohni a peru si také v práci. Minule mě šéf říká: "Snad máš aspoň vlastní prací prášek." Neměl jsem.

Doufal jsem, že se při tom množství volného času pustím do četby knih a hraní na kytaru. Na knihy si odkládám klíče a kytaře stále chybí struna a je opřená v koutě.

Chtěl jsem při plápolání ohně přemýslet o životě a o budoucnosti. To se povedlo, ovšem bez výsledku. Přemýšlím, ale nic jsem nevymyslel.

Byt nebo dům? Toť otázka, protože bych jednou rád domek, ale rozhodně bych se o něho nedokázal postarat. No možná jsem si toto říkal před dvěma měsíci. Teď vím, že panelák ze seznamu škrtám.

Chtěl jsem si udělat venku takový provizorní posilovací plácek. Nesplněno.

CO MĚ ČEKÁ

V dalších měsících chci splnit vše, co jsem nestihl. To znamená, že na podzim budu sečtělý vysportovaný muzikant se smyslem pro umění.

Dále budu muset opravit plot, protože jestli mně k ohništi ještě jednou vběhne sousedův vlčák, tak si zase budu muset měnit trenky...


58. den bezdomovcem - Přituhuje

26. června 2018 v 23:27 | Bezdomovec |  Deník bezdomovce
Bál jsem se podzimu, až se začne ochlazovat, nebude to lehké. Mildred rezolutně odmítla druhý level - být tu i přes zimu. No ale tak bezdomovcem v létě umí být každý pitomec, nebo ne?
Ne, že by byla vysloveně zima, ale když jsem šel dnes večer s čelovkou zalít záhonek, všiml jsem si, že se mě paří od huby. S tou čelovkou je to pěkný zážitek. Vidíte před sebou pruh mlhy, která vám vychází z úst. Tak jsem chvíli stál přede dveřmi a hrál si na draka. Potom jsem ten záhonek ale opravdu zalil. Zalil jsem i uschlý kopr Fjodor, suchou nepojmenovanou borůvku a mrtvý tymián. Pamatujete na jeden z mých prvních článků, kde jsem se těšil, až si udělám koprovku z vlastního kopru pojmenovaného Fjodor? Srdce se mi zastavuje z pocitu, že už mezi námi Fjodor není. Tedy je, ale za chvíli ty suché šlahouny odnese vítr. Ty suché dvoucentimetrové šlahouny. Že já mu nedal více lásky...
V chatě je na spaní příjemných 19°C. Příjemných v teplákách a s peřinou, ale já mám tyto podmínky rád, vždy jsem spal pod otevřeným oknem. Nikdy jsem ovšem neměl strach, že na mě skočí veverka, nebo jak už se párkrát stalo, že mě v posteli zmoknou nohy.

55. den bezdomovcem - Otec

25. června 2018 v 22:11 | Bezdomovec |  Deník bezdomovce
Pomalu se blíží 2 měsíce a pořád víc a víc mě tato situace příjde normálnější. Sezení u táboráku už není tak exklusivní záležitost, mytí nádobí pod javorem už není tak ubíjející a prostě jsem se už se vším tak nějak sžil.
V neděli přijela vzácná návštěva v podobě mého otce se svou paní, pracovním názvem Alžběta. Otec mě celý život vedl ke sportu a k práci rukama. Povedl se mu pouze první bod. S tím druhým jsem se opravdu nepotatil. Co mně tak mohl můj otec říct na to, kde žiju? Nemusel ani nic říkat, v paneláku vždycky trpěl, že nemá co dělat. Celé mládí vyrůstal v domku se zaradou a s dílnou se všemi nástroji, které existují, takže bylo vidět jak mu lítají oči od jedné věci, kterou by vylepšil nebo opravil, k druhé. Hned jsem dostal seznam stromů, co jsou suché a je potřeba je pokácet a opravil mně plynový vařič. Takže teď už nemusím kvůli třem míchaným vajíčkům zakládat vatru.
Po této návštěvě ještě přijeli dobří známí Chyšnik a Wushu. Mezi tím, co Mildred krmila již třetí kočku, která k nám chodí (za chvíli bude tento pozemek zřejmě zapsán na seznam UNESCO), jsme plánovali jak za námi naši ukrajinští kamarádi přijedou do Chorvatska. Ano, bezďák jede do chorvatska...

Další články


Kam dál