Napadlo vás někdy jaké by to bylo, být bezdomovcem? Díky spoustě okolností jsem se z centra Brna, z bytu s výhledem na hrad Špilberk, přemístil restartovat svůj život do chatky v lese, bez vody a elektřiny a budu čekat, kam mě to pusune. Pokud vás toto téma zajímá, čtěte blog, nebo sledujte Instagram.

Srpen 2018

123. den bezdomovcem - Za 3 dny už nebudu bezdomovec

31. srpna 2018 v 10:51 | Bezdomovec |  Deník bezdomovce
Je pravda, že přes noc už pomalu přituhuje a je největší čas, najít si střechu nad hlavou. Střechu po které nebudou běhat veverky a která bude mít hromosvod.
Zdi mezi kterými spím mají jednu zásadní vlastnost. V létě je v nich tepleji, než venku a v zimě je mezi nimi větší zima, než venku. Tyto vlastnosti jsou nejhorší možnou kombinací. To takhle v lednu přijedete, venku si zašpiníte boty od bláta a vevnitř je v kanystru zmrzlá voda. Taky zmrzlí pavouci a nějaká ta veverka.

122. den bezdomovcem - Za 4 dny už nebudu bezdomovcem

30. srpna 2018 v 9:44 | Bezdomovec |  Deník bezdomovce
Děti se zase plácají ve vodě. Většina z nich plave lépe než kdokoliv z nás. Na to, že je jim 9 let je to slušný.
Slušný je taky to, kolik jsem už utratil peněz do bydlení a nic z toho jsem zatím neviděl. Koupili jsme si s Mildred matraci a postel. Matrace bude za týden a postel za dva týdny. Po nákupu nábytku se Mildred vrhla do obchodu Kitos. Něco na styl známějšího Pepca nebo Kiku. Hromada věcí za příznivé ceny zaručí samozřejmě to, že si koupíte i to co nepotřebujete a necháte tam půl výplaty. To bych tam ovšem nesměl být já, král židů, který usměrňoval Mildred tak dlouho, dokud si nevybrala mísu za 49 Kč a neodešli jsme. Na začátku jsem měl totiž pocit, že jedna peněženka nebude stačit. Každý jeden krok Mildred okomentovala. "Tý jo" "Tak tohle potřebuju" "Tohle nemáme" "Toto jsem vždycky chtěla" "Jé divej, forma na bábovku" "Tuhle mašlovačku musíme mít, to dá rozum".
No, myslím, že jsem to s tou mísou vyhrál.

119. den bezdomovcem - Blýská se

27. srpna 2018 v 22:36 | Bezdomovec |  Deník bezdomovce
Není to tak dávno, co jsem psal článek o tom, jak se ze mě stane bezdomovec. Teď můžu psát o tom, jak už budu zase bydlet.
Vidina internetu a tekoucí pitné vody je krásná. Bude mně ale ta starost o suché dřevo, dešťovou vodu a komáry chybět. Už nebudu moct chodit spát špinavý a smradlavý s výmluvou že to jinak nejde. Nebudu krmit Lucifera s Belzebubem a nebudu se tolik škrábat na nohách. Holt se ze mě stane moderní člověk. Budu čistý, voňavý a pod dohledem mé drahé Mildred. Ale sehnali jsme si byt s malou předzahrádkou, tak se tam třeba nekdy ukáže jiná kočka, nebo se tam třeba uložím k spánku. To vše započne za týden.

Svatba

26. srpna 2018 v 17:37 | Bezdomovec |  Blbá kniha
Tento díl začnu vyprávět odzadu. Je mně špatně. To je závěr a teď se můžeme zase přesunout na začátek.
Mildretina kamarádka, pracovním názvem Nevěsta, měla svatbu. Jak to tak u nevěst bývá zvykem. Byla to svatba křesťanská, církve, jejíž název jsem zapomněl. Obřad to byl hezký, na louce a se spoustou děkování a proseb bohovi. Bohovi s malým b. Teď už byl napsán s velkým, ale to jenom proto, že je to na začátku věty.
Po asi dvacetiminutovém děkování stvořiteli života, lásky manželství a vzduchu který dýcháme, jsem se potřeboval opít. Tak se s obráceným křížem na krku ptám: "Co se bude pít?" Na to mi pán s tričkem Instakill odpoví: "No asi pivo a nějaké víno." "A trvrdej?" ptám se. "Tvrdej alkohol tady nemají." odvětil mě sympatický mladík, já si otřel pot z čela a šel hledat Ryzlink. Když zábava pokročila a do mě padl první džbánek, přišel neznámý pán s flaškou slivovice. To už bylo ovšem pozdě na nějaké míchání alkoholu, tak jsem si dal pouze pět degustačních panáku na projev přátelství.
Během večera jsme se s Mildred účastnili i jedné soutěže. Byla to taková štafeta s přezouváním holinek. Nikdo mě ovšem neporadil, jak na 46 nohu navléct 39 holinu, tak jsme ze začátku prohrávali, ale ostatní členové týmu to dohnali a my se tak radovali z vítězství.
Vítězstvím taky bylo, když pán se slivovicí odjel domů, ženich si naložil svoji nevěstu do auta a já šel spát, protože jsem za 4 hodiny vstával do práce.
Byla to hezká svatba, příjemná večerní párty a já mám pro vás nakonec jednu radu. Nechoďte po svatbe v 6 ráno do práce.

115. den bezdomovcem - Stal se ze mě fotbalista

23. srpna 2018 v 10:47 | Bezdomovec |  Deník bezdomovce
Neskutečný restart kariery se blíží. Ochozy nadšených diváků vyhlíží novou posilu, dlouhovlasého útočníka s jedenáctkou na zádech. Hele, je to on, už se rozcvičuje.
Rozhodl jsem se, že když jeje má fotbalistů bezdomovců, tak rozšířím jejich řídké řady a někam skočím na pár tréninků a zápasů, rozdávat radost fanouškům a fanynkám. Toto výsostní postaveni získalo mužstvo Sokol Lažany. Prý jich na zápas chodí 12 a ten jeden ze střídačky mává jako pomezní, tak snad se dostanu na hřiště...

106. den bezdomovcem - Mořská panna

14. srpna 2018 v 18:10 | Bezdomovec |  Deník bezdomovce
V práci na bazénu nám začal týden výuky mořských panen. To se holčičky 7-12 let navléknou do silonek s potiskem šupin s ocasem na konci a učí se v tom plavat. Většina z nich ovšem neumí plavat ani bez ocasu, takže spíš pochodují kolem břehu a mávají rukama jako indická zaklínačka hadů. Možná je sem dali rodiče schválně, aby mohli říkat, že jsou panny, protože to u dvanáctiletých holčiček z Kuřimi není pravidlem.

105. den bezdomovcem - Dotknu se ohně

13. srpna 2018 v 21:44 | Bezdomovec |  Deník bezdomovce
V hlavě mně hraje píseň od Lucie, zkazilo se maso a kočky ho sežraly. Svět je už zase v rovnováze.
Toto byl popis mého celého dne. Člověk tamto uklidí, tamto přesune, uvaří, zase uklidí, umeje, vyhodí a najednou je večer. Tak jsem si zapálil oheň a ugriliju si zeleninu. Jak už jsem psal, maso smrdí jak bolavá noha, takže dnes bude dieta. Třeba mě to nastartuje k proměně mého 95 kg vážícího těla. Ale pozor! Nejsem žádnej špekoun. Jenom by to chtělo tam přidat a tam uvrat. Jale já radši přidávám, tak na zdraví!


NE

13. srpna 2018 v 17:05 | Bezdomovec |  Téma týdne
Po třech měsících bez televize, elektřiny a všeho, co je s tím spojeno se k tomuto tématu můžu vyjádřit, jak se tak říká, kompetentně. Možná se to tak vlastě neříká...
Původně jsem tento článek začal psát s nadpisem ANO. Potom jsem upustil od komunistických názorů a vydal se jinou cestou. Ano, televize je zbytečná v případě, že sledujete Topstar magazin, Prostřeno a takové ty harakyry u soudu - soudkyně Marcela, nebo Vladěna...
Ne, televize ale zbytečná není, když víte kdy a na co se dívat. Já, fanoušek sportu se prostě jinde než v televizi na olympiádu nepodívám, nikde jinde neuvidím každý večer záběry podmořského světa, nezjistím aktuální dění ve světě s takovou rychlostí a nezkontroluju prsa Alice Bendové.
Televize má samozřejmě i funkci zabíjení času, ale při nemoci nebo špatném počasí má pro mě jasné místo. Ano můžu si číst nebo hrát kostky, ale v televizi se na ten příběh můžu podívat i s obrazem a kostky doma nemáme...
Takže suma sumárum, když si najdete kvalitní pořady, není nutné televizi zatracovat. Novu, Primu a Barrandov dejte na poslední místa v seznamu - můj názor.

Za tu Novu mě tento článek asi nezvýrazní, že?

Řečnická otázka

12. srpna 2018 v 16:28 | Bezdomovec |  Téma týdne
Na blog.cz chybí vše, co bylo vymyšleno od komunistů dál. V roce 2005 jsem měl s kamarádem svůj první blog s exklusivním názvem Jedno obočí. Žel bohu se od té doby na blog.cz nezměnilo vůbec nic. Sorry, ale nastavování rozměrů stránky, pozadí a asi pěti druhů fontů je tragédie. O pár metrů dál se klonujou lidi a já si vybírám mezi Comic sans a Tahomou.
Další věc je vkládání obrázků. Rychlejší by bylo, kdybych si ho ručně namaloval.
Nakonec, než se mně stránka zase sekne, zmíním aplikaci. Tu aplikaci, která v roce 2018 neexistuje. Známe aplikace na předpověď počasí v Narnii, ale blog.cz neumí udělat aplikaci kde se píše text a vkládají obrázky.
A proč teda neodejdu? Protože mě láká ta česká komunita, která už ovšem taky není co bývala.

101 dní bezdomovcem - Dřevorubec

9. srpna 2018 v 14:38 | Bezdomovec |  Deník bezdomovce
To už zní jako název knihy nebo filmu. 101 dní bezdomovcem. Než v hlavě vymyslím, jestli se správně píše "dní" nebo "dnů", tak budu muset pořezat pár metrů dřeva. Stý den bez domova jsem totiž oslavil pokácením stromu a nejteplejší den od roku 95 oslavím jeho pořezáním na špalky. Tepleji než dnes prý bylo až za komunistů a to bylo horko všem a vždycky. Sám Grebeníček by za to dal ruku do ohně.
Tak dobře nebyl to strom, ale stromek a byl už zlomený. To martýrium přišlo, když jsem jeho suché zkroucené větve musel vyplést z okolních suchých zkroucených stromů. A on se šestimetrový ježek v kleci řeší těžko.
Tak jdu na to a potom si dám sprchu dešťovkou, jestli tam ještě nějaká zbyla...